úřední e-deska

menu

úvodní stránka
o obci Rudka
obecní symboly
zastupitelstvo
kontakty
GDPR
hospodaření obce
SDH Rudka
svazky obcí
knihovna
mateřská škola
naše akce
společenská kronika
fotogalerie
videa
naučná stezka
Poskytnuté informace dle zák. 106/1999
důležité odkazy
registr oznámení
elektronická podatelna
autor stránek

poslední akce

Sranda match, Rudka - Domašov

Prokopská pouť

Prohlídka zámečku
v Lesním Hlubokém

Žehnání nového hasičského automobilu

Den dětí

Vycházka po Naučné stezce

Skautské závody

Oslava Dne matek

Pálení čarodějnic

Den Země

Návštěva "vojáků"
u školky

Velikonoce

Oslava MDŽ

Návštěva divadla

Povídání cyklotrempa

Dětský karneval

Návštěva turistů
z Ivančic

Společenský ples

Novoroční vycházka

Silvestr seniorů

Živý Betlém

U vánočního stromečku

Posezení u adventního věnce




 

 

 

o obci Rudka

 


Stručně o obci
Obec Rudka leží na úpatí Českomoravské vrchoviny mezi vesnicemi Domašov a Litostrov. Rozkládá se v průměrné nadmořské výšce 445 m n.m. a žije v ní 350 obyvatel. První písemná zmínka o existenci obce Rudka pochází z roku 1330 - uvádí se mezi vesnicemi, které královna Eliška darovala nedávno předtím založenému ženskému cisterciáckému klášteru na Starém Brně. Název je odvozen od místního naleziště a těžby železné rudy. Rudka leží v údolí po obou březích Bobravy, která pramení nedaleko obce v lese. Na návsi ústí do obecního rybníka. Ve středu obce stojí stará zvonice. 
V místní hospůdce byly na jaře roku 2002 natáčeny scény do seriálu režiséra Juraje Herze Černí baroni.

Historie obce
První písemná zmínka o existenci osady, ležící asi 20 km severozápadně od Ivančic, pochází z r. 1330. Toho roku se uvádí mezi vesnicemi, které královna Eliška darovala nedávno předtím založenému ženskému cisterciáckému klášteru na Starém Brně. S ním měla pak po většinu času společné osudy až do jeho zrušení v roce 1782 (koncem 15. století tu měli manové kláštera svobodný dvůr a patrně i tvrz, na které ještě v r. 1497 sídlil vladyka Jaroš z Rudky). Pozemkový majetek zrušeného kláštera byl dán náboženským fondem nejprve do nájmu a později prodán rytíři Františkovi Heintlovi. Posledním feudálním majitelem bývalého klášterního panství se před r. 1840 stal kníže Eduard Schönburg-Hartenstein (+1872).
Původní název byl Rutka, německy Ruden. Název obce pochází od místního naleziště a těžby železné rudy. Železné hamry se nacházely v místech dnešní kovárny.
Rudka leží v údolí po obou březích potoka Bobravy. Na počátku 19. století měla obec pouze několik domků s doškovými střechami, z nichž sedm selských usedlostí vyhořelo pro velká sucha v roce 1850 a v roce 1852 vyhořelo na Výpustku asi 11 domů. Proto obec vybudovala v následujících letech rybník o výměře asi 58 arů.
V roce 1890 byla postavena okresní silnice k Domašovu a v roce 1891 do Litostrova. Obec vlastnila až do roku 1912 mnoho obecního lesa, který byl starousedlíky, většinou rolníky, rozdělen a vykoupen. 
V roce 1902 měla Rudka 482 obyvatel. Byla to z okolních obcí druhá největší obec co do počtu obyvatel. Pro porovnání: Domašov 790 obyvatel, Říčky 229 obyvatel, Javůrek 295 obyvatel.
Až na starou zvonici nenajdeme v dnešní Rudce žádné významnější historické památky. Tvrz, stávající na vrchu Hrádku, zanikla nejpozději za třicetileté války a do dnešní doby se z ní zachovaly jen zbytky valů a zdí.

Zajímavé události od roku 1970
1970 zavedení přímé autobusové linky do Brna
1971 sloučení JZD Rudka s JZD v Domašově, v Javůrku a v Litostrově do nového JZD       
        Budoucnost Domašov
1972 stavba klubovny a kabin TJ Sokol
1973 postavení autobusové čekárny
1974 výstavba víceúčelové vodní nádrže
1975 zřízení prodejny v obecním domě
1977 zapsání rodného domu Josefa Jurana do seznamu kulturních památek
1982 zahájení výstavby mateřské školy
1983 provoz mateřské školy byl zahájen 1. března
1984 zahájení prací na výstavbě obecního vodovodu
1985 vyčištění obecního rybníka, konání závodů v přejíždění po lávce přes rybník
1988 kolaudace první etapy obecního vodovodu
1989 záplava v obci 29. srpna způsobená přívalovými dešti a ucpáním koryta potoka
        uskladněným palivovým dřívím
1994 oprava zvonice a fasády mateřské školy 
        oprava hráze rybníka
1995 zahájení prací na celkové rekonstrukci elektrického vedení v obci
1996 vybudování nového veřejného osvětlení a rekonstrukce místního rozhlasu
1997 první pokládky nových živičných povrchů místních komunikací
1998 těžba v obecním lese a následná výsadba nových stromů na ploše 0,6 ha
1999 oprava křížů a pomníku padlých
        těžba obecního lesa 1 ha
2000 přestěhování knihovny do budovy mateřské školy
2001 pokračování oprav místních komunikací
2003 natáčení seriálu Černí baroni v místním hostinci
        zahájení tvorby územního plánu
2004 první obecní ples
2005 oprava fasády zvonice a božích muk
        oslavy 80. výročí založení sboru dobrovolných hasičů a konání hasičské soutěže
2006 svěcení znaku a vlajky obce
        schválení územního plánu obce
2007 zakoupení domu paní Černé se záměrem provedení rekonstrukce na nový obecní úřad
        zahájení práce na komplexní pozemkové úpravě katastrálního území Rudka
2008 zahájení rekonstrukce domu na nový obecní úřad
        dokončení komplexní pozemkové úpravy extravilánu
2009 slavnostní otevření nového obecního úřadu 
        přesun obchodu se smíšeným zbožím do prostor vedle obecního úřadu
        odklizení stromů v lese u mateřské školy padlých po polomu v červenci
2010 oprava střechy hasičské zbrojnice
        mýtní těžba v lese u mateřské školy
2011 výměna oken a izolace zadní části budovy MŠ
        zahájení budovaní splaškové kanalizace
        dokončení rekonstrukce hasičky
        v soutěži Vesnice roku získána Modrá stuha za společenský život a dotace 600 000,- Kč
        založení pěveckého souboru Bobravanka
2012 oprava vodní nádrže
        oprava zvoničky a pořízení nového zvonu
        získání pozemku do vlastnictví obce bezúplatným převodem od UZSVM před MŠ
        obnova povrchů komunikací a chodníků po kanalizaci
        v soutěži Vesnice roku získána Oranžová stuha za spolupráci obce a zem. podniků , postup do celostátního kola a získání         1. místa - Oranžová stuha ČR za rok 2012 a s tím spojená dotace na 800 000,- Kč
        první divadelní představení místních ochotníků - Sněhurka , jak ji neznáte
        historicky první svatba v obci na hrázi rybníku
2013 obnova studánky u pramene Bobravy
        dokončení splaškové kanalizace a obnova všech asfaltových komunikací a čekárny
        založeno družstvo hasiček
2014 zateplení stropu v MŠ
        zpevnění cesty ke koupališti a vybudování zázemí u hřiště - dlažba, stánek, toalety
        prezentace staré zemědělské techniky na Jihomoravských dožínkách v Brně 
2015 rekonstrukce knihovny
        vybudováno hřiště v přírodním stylu s jezírkem před MŠ
        I.etapa Naučné stezky Rudka
        nový kontejner na bioodpad , elektroodpad a plech
        výsadba stromů Aleje života
        v soutěži Vesnice roku první místo v JMK a získání titulu Vesnice Jihomoravského kraje roku 2015 a dotace na 1 000 000,-         Kč, postup do celostátního kola - získáno Ocenění komise " Za udržování vesnické pospolitosti"
        hasiči získali 3. místo v ČR za sběr elektroodpadu 
        udělení 1. místa Ceny hejtmana roku 2015 " Za společenskou odpovědnost 
2016 zateplení a nová fasáda MŠ
        oplocení hřiště
        II etapa Naučné stezky Rudka
        vysázení aleje na Močítkách 
        úprava prostranství za vodárnou
        rozšíření přípojek na "Dolech"
        obhájení prvenství Ceny hejtmana " Za společenskou odpovědnost"
2017 setkání rodáků
        zhotovení přístřešku u hřiště
        rekonstrukce sociálního vybavení v MŠ
        pořízení nového DA s požárním přívěsem pro hašení pro JSDH

Kronika
Obec Rudka má tak jako mnoho dalších měst a obcí svou kroniku. V současnosti psaná kronika je čtvrtá v pořadí a začíná rokem 1970. Události let 1919 –1939 jsou v kronice č. 1, události let 1940 – 1945 v kronice č. 2 a události let 1960 – 1969 v kronice č. 3. Třetí kronika byla předána do Okresního archivu v Rajhradě, o tom, kde je kronika č. 1 a č. 2 není nic známo. Od založení třetí kroniky byl kronikářem pan Emil Elingr. Psal ji až do roku 1991. Pak se začala věnovat psaní kroniky knihovnice obecní knihovny paní Marianna Blažková. Od roku 2002 píše kroniku Ing. Věra Kožnarová společně s Mgr. Evou Čermákovou, která je povoláním učitelka s aprobací český jazyk a dějepis.